Ještě před pár desetiletími byly symbolem jistoty – řady plechových nebo betonových garáží, kde lidé ukládali nejen auta, ale i nářadí, kola nebo sezonní výbavu. Dnes se však tyto stavby často stávají přítěží. Staré garáže zabírají cenný prostor, chátrají a mohou obsahovat i nebezpečné materiály. Proto se stále častěji přistupuje k jejich demolici a odborné likvidaci stavebního odpadu.

Na první pohled vypadají pevně, jen trochu zašle. Staré balkony na bytových domech z druhé poloviny minulého století ale často ukrývají materiály, které by dnes na stavbě neprošly. Azbestové výplně, zábradlí potažené směsí s azbestovými vlákny nebo podlahové desky z eternitu – právě tyto detaily dnes nutí města i společenství vlastníků řešit likvidace eternitu v rámci rozsáhlých rekonstrukcí.

e dnes města pouští do modernizace školních budov, musí řešit nejen energetické úspory a nová okna, ale i likvidace eternitu.

prakticky všude – ve střešních deskách, izolačních panelech i podlahových dlaždicích. A právě v těchto opuštěných nebo starých budovách se dnes nejčastěji řeší likvidace eternitu.

Města se mění. Staré činžáky, průmyslové haly i panelové domy dostávají novou tvář, ale pod vrstvami omítek a střech se často skrývá dědictví minulého století – azbest. Materiál, který byl kdysi symbolem pokroku, se dnes stal synonymem rizika. A právě proto se téma likvidace eternitu stále častěji dostává do centra městských rekonstrukcí.