Když se někdo pustí do rekonstrukce starého domu, často se těší na objevování původních trámů, cihelných zdí nebo unikátních detailů. Jenže spolu s nimi se může objevit i méně vítaný nález – materiály, které dnešní normy považují za vysoce rizikové. Jedním z nejčastějších strašáků je azbest a eternit. Proto se v posledních letech stále častěji skloňuje pojem likvidace eternitu nebo likvidace azbestu.

Ještě před několika desetiletími byl eternit považován za zázračný stavební materiál. Střechy a fasády z něj odolávaly povětrnostním vlivům, byly levné a snadno dostupné. Podobně azbest, jehož vlákna se přidávala do izolací či omítek, sliboval tepelnou odolnost a dlouhou životnost. Dnes se na oba materiály díváme úplně jinak – jako na zdravotní riziko, které si žádá odborný zásah. Likvidace eternitu a likvidace azbestu proto nejsou jen stavebními úkony, ale také otázkou ochrany zdraví a životního prostředí.

Ještě před několika desetiletími byl eternit považován za moderní a dostupný stavební materiál. Pevný, odolný, nehořlavý a navíc levný – ideální pro střechy, fasády i různé technické instalace. Jenže jeden detail se dlouho přehlížel: obsah azbestu. A právě proto dnes tolik domácností i obcí řeší, jak probíhá Likvidace azbestu a s jakými náklady se pojí Likvidace eternitu cena za m2.

Většina domů postavených v druhé polovině 20. století má jednu společnou vlastnost – setkáme se u nich s materiály, které bychom dnes označili za problematické. Typickým příkladem je eternitová krytina a další stavební prvky obsahující azbest. Tehdy šlo o materiály považované za pokrokové, odolné a cenově dostupné. Dnes už víme, že s sebou nesou zdravotní rizika, a proto se téma Likvidace eternitu a likvidace azbestu řeší stále intenzivněji.

Eternit, tedy stavební materiál obsahující azbestová vlákna, byl v minulosti velmi oblíbený. Vyráběly se z něj zejména střešní krytiny a obkladové desky, protože byl odolný, pevný a cenově dostupný. Teprve později se ukázalo, že azbest představuje vážné zdravotní riziko. Vdechnutí mikroskopických vláken může způsobit chronická onemocnění dýchacího systému a v nejhorších případech i rakovinu plic nebo pohrudnice. Proto je dnes s eternitem nakládáno jako s nebezpečným odpadem a jeho odstranění podléhá přísným pravidlům.

Ještě před několika desítkami let se azbest považoval za téměř zázračný materiál. Vyráběly se z něj střešní krytiny, izolační desky, podlahové dlaždice i ochranné pracovní pomůcky. Odolával ohni, nehnil, měl vynikající izolační schopnosti a byl levný. Jenže cena, kterou za tuto „zázračnost“ platíme, je obrovská – zdraví lidí. Právě proto je dnes téma Likvidace azbestu stále aktuální, a to nejen u starších domů či průmyslových staveb, ale i v běžných domácnostech.