Zajímavosti a tradice o pálení čarodějnic

pálení čarodějnic

Zajímavosti a tradice o pálení čarodějnic

Pálení čarodějnic, sahá daleko do minulosti a my se teď společně podíváme, proč se tento den u nás oslavuje a proč vůbec tento den vzniknul.

Každoročně připadá na 30. dubna pálení čarodějnic a je tomu tak už od nepaměti. V tento den se udělají velké vatry, vyrobí se čarodějnice a opékají špekáčky. Přesněji se této noci říká Valpuržina noc, která se odehrává z 30. dubna na 1. května. U nás se této noci říká filipojakubská noc.

Kde se vzalo pálení čarodějnic?

Jen těžko byste hledali, že pálení čaroděj pochází právě z České republiky. Tato tradice se k nám dostala z Německa a v polovině 19. století se dokonce i zakazovala. To platilo i při druhé světové válce, kdy se nemohli pálit ohně. Ovšem v dnešní době je již vše povoleno a oslavy tak probíhají ve velkém.

Tradice, kdy se rozdělávají ohně se dochovali dodnes. Vesnice, rodiny, ale i velká města chystají velké akce, při kterých se nachystá velká vatra, do které se zapíchnou ručně udělané čarodějnice. Tyto vatry jsou mnohdy obrovské a musí se tak dodržovat mnoho bezpečnostních zásad. Pálení ohňů by mělo odehnat čarodějnice a kompletní zlé síly od dané vesnice. Také lidé nosili i další předměty, u kterých si mysleli, že je ochrání. Mezi tyto předměty patřilo kapradí, hostie, či svěcená křída.

pálení čarodějnic

Popel z pálení čarodějnic

Tak jako je oheň v tento den posvátný, tak je i samotný popel z něho. Traduje se, že popel měl dodávat sílu a také zdraví. I proto se dodnes přes oheň skáče a lidé věřili v pevné a silné zdraví. Dříve se přes popel vedl i dobytek, který měl být po přejití zdraví a také plodný. Další věcí bylo pak rozprašování popele na své pole. To dodalo poli sílu a úroda byla vždy hojná.

Tajemná síla bylin

V minulosti se věřilo, že i byliny mají díky této noci silnější a magické účinky. Tyto byliny se museli natrhat během této noci a šlo o kopřivy, medvědí česnek, fialky, sedmikrásky, ale i kokoška pastuší tobolka, či devět sil. Pokud jste tyto byliny natrhali přímo na pálení čarodějnic, a to o půlnoci v pravý úplněk, tak měly největší moc. Velkou moc měl šeřík, který se nechával vysazovat před dvory, stavením, či zahrady a měl odehnat zlé duchy a magii.

Zajímavosti o pálení čarodějnic

V České republice údajně neexistovalo místo, kde by se čarodějnice pomazané mastmi slétaly. Dle údajů z knihy Magia Naturalis (česky Kladivo a čarodějnice), která vznikla v roce 1560 se udává, že mast, se vyráběla z mnoho věcí. Nejčastěji se vyráběly tyto masti z durmanu, topolového listu, aloe, z tuku nevinného hocha, rulíku, či kadidla. Podle dochovaných záznamů byly i v České republice nějaké sabaty. Jednalo se o Petrovy kameny v Jeseníkách, Haltrava v Chodsku, brdská hora Plešivec, či Beskydy.

pálení čarodějnic

Pálení čarodějnic, se u nás odehrávalo v Německém pohraničí, a to v Chomutově. V letech 1576–1615 bylo upáleno nejvíce žen. Ovšem k největšímu masivnímu upálení došlo v 17. století, kdy bylo na Slezsku upáleno až stovky osob. Dle knihy Český lidový a církevní rok, byl poslední inkviziční soud u nás v roce 1756 a to v jihočeském lobkovickém panství.

Lidé také věřili, že musí nakrmit dobytek a uklidit chlév dříve, něž zapadne 30. dubna slunce. Následně pak chlév dobře zavřeli a čarodějnice s tam tak nedostali. Déle pak přišli lidé s tím, že na neviditelné čarodějnice platí, vyhazovat zapálená březová košťata do vzduchu. Ti, co se báli ohně nepříjemně řinčeli nástroji a dělali nepříjemné zvuky, které měly čarodějnice zahnat.

O tom, zda nějaké tyto tradice na čarodějnice zabrali se nejspíše už nedozvíme. Ovšem vědět, něco této tradici není nikdy na zbyt a doufám, že se Vám článek líbil.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *